Favourite cafes

Zdravím,

Jsem pravý kavárénský povaleč ( což už někteří určitě ví). Miluju, miluju kafe. A proto bych se s Vámi ráda podělila o mé nejoblíbenější místa, tady u nás v Plzni.

Ano přiznávám, nedokážu odolat dobrému dortíku u kávy. Jo a taky jsem trochu vybíravá (co se týče celkového prostředí kavárny), ale to asi každý. Jen si to přiznejte! 
Opravdu, Plzeň skrývá pár výjimečných míst, do kterých jsem se zamilovala! ♥

Austria

Saturday relax

BITCH HANGOVER

Už je to docela dlouhá doba, co jsem naposledy napsala článek. Popravdě neměla jsem náladu, ale ani ten čas moc nebyl. Pololetí třeťáku mám úspěšně za sebou, tak rychle to začalo utíkat, až se mi začíná pomalu stahovat žaludek strachem s vyhlížejícího období maturity. Pár pozvánek na maturitní plesy a já mam nervy na pochodu. Proto se vždy jednoznačně vyskytuji co nejblíže baru. Panák na povzbuzení, další abych zvládla někdy až nepříjemné konverzace ohledně mého telefoního čísla a zadku, no a třetí jen tak pro radost. ''Jen pár piv a potom rychle domů!'' Ha,ha,ha,. Hloupá věta, naivní Kája. Pár dalších paňáčků s přáteli, které už jsem dlouho neviděla.
K ránu se vzbudit, unavená,s žaludkem velmi nebezpečným. Ležet a jen civět do stropu, nadávat si a slibovat, že už nikdy! ''Už nikdy nebudu pít, opravdu!'' Ha,ha,ha,. Znovu a znovu. Hloupá věta, naivní Kája. Kocovina, se ale obalamutit slovy nedá, to už všichni víme. A já mám pro vás pár typů, jak této mršce předejít, a když už, jak ji jednoznačně urychlit a s úsměvem ji poslat do háje.

Nuremberg Christmas

Great change

Radost, láska, svoboda, hrdost, vášeň. Strach, panika, anticipace,překvapení, smutek.
To všechno jsou jen slova, slova která přišla spolu s novými klíčky od vlastního bytu. Opravdu jsem napsala vlastního? Stále tomu nemohu uvěřit.
Vše jsem měla perfektně naplánované, jak je tedy možné, že mi hlava několikrát denně upozorní na jisté obavy?

Vegan cuisine?

Přeji krásnou sobotu,
včera na večer jsem se vydala do Olympie pro nějakou novou krásnou bundu na zimu. Místo vybrané bundy jsem skončila v knihkupectví, jak je u mě zvykem. Strávila jsem u knížek tolika času až jsem se dostala i ke kuchařkám. Můj pohled se upřel na veganskou stravu. Jen tak zamyšleně jsem musela stát nejméně 5 minut. Už je to delší doba, co jsem začala sledovat lidi, kteří tento životní styl podporují. Mě samotné se tato strava líbí, ale zatím jsem neměla to odhodlání se do toho opřít. A tak jsem nehybně stála a rozmýšlela se jestli si knihu odnesu domů. A přeci jen nakonec mi v hlavě prolítlo ''Proč ne?''